Oslo (prosinec 2015)

Zpráva 1: Návštěva českého týmu na Hogskolen i Oslo og Akershus v prosinci 2015

Ve dnech 30. 11.–4. 12. 2015 proběhla studijní cesta do Osla.

Prvním navštíveným pracovištěm byl Institut pro mezinárodní studia a tlumočení na Vyšší odborné škole aplikovaných věd v Oslu a Akershusu (Hogskolen i Oslo og Akershus, Fakultet for lararutdanning og internasjonale studier og tolkeutdanning). Pracoviště zajišťuje vyšší vzdělání pro tlumočníky norského znakového jazyka.

Vzhledem k tomu, že v České republice v současné době žádný vysokoškolský obor tohoto typu k dispozici nemáme, byly pro nás cenné a inspirující informace o metodách a postupech uplatňovaných při vzdělávání tlumočníků v Norsku. Při výuce znakového jazyka Norové uplatňují výhradně přímou metodu učení: studenti prvního ročníku jsou v tříhodinových blocích čtyři dny v týdnu vystaveni interakci s rodilým mluvčím znakového jazyka, a to bez použití dalšího zprostředkujícího jazyka pro výklad gramatiky. Hlavním argumentem norských lektorů pro takto radikální metodu je snaha co nejrychleji “přeorientovat” slyšícího člověka na primárně vizuální kód komunikace a začít co nejdříve rozvíjet jeho schopnost pracovat s prostorem, ikoničností a mimikou, a to i na úkor osvojování konvenční slovní zásoby a gramatiky jazyka. Tým Střediska Teiresiás měl možnost se výuky zúčastnit a neslyšící kolegové byli velmi příjemně překvapeni úrovní studentů ve výše zmíněných dovednostech.

Kromě pedagogické činnosti ústavu jsme seznámili i s jeho vědeckými aktivitami, konkrétně s elektronickou databází (korpusem) promluv starších norských neslyšících (více než 66 let). Korpus je zatím ve fázi, kdy byl dokončen sběr dat a lingvistka, která projekt vede, se chystá jednotlivá videa začít značkovat. To znamená, že bude pomocí speciálního softwaru dělit souvislou promluvu na videu na jednotlivé znaky, které bude opatřovat překladem do mluveného jazyka, ale i různými lingvisticky relevantními informacemi, jako je například konkrétní použitá osoba u sloves nebo mimika doprovázející daný znak. Sami jsme norským kolegům prezentovali především první výkladový slovník českého znakového jazyka on-line vyvíjený ve středisku Teiresiás (částečně zveřejněný na www.dictio.info).

Dalším navštíveným pracovištěm byl úřad zajišťující sociální zabezpečení Norů (Ny Arbeids- og Velferdsforvaltning – NAV), konkrétně jeho sekce pro dispečink tlumočníků norského znakového jazyka. Z diskuze s vedoucí příslušného oddělení jsme pochopili, že zatímco prakticky neomezené prostředky poskytované státem na financování tlumočnických služeb mohou neslyšící chápat jako výhodu norského prostředí, právo výhradně neslyšícího občana na poskytnutí služby se často do reality promítá spíše jako jeho povinnost si tlumočení zajistit, a to včetně výuky na školách. Z této perspektivy jsou na tom naši neslyšící lépe, protože tlumočení např. výuky na vysoké škole má povinnost zajistit vzdělávací instituce, nikoliv student. Nicméně pro zajímavost několik čísel: Pro okres Akershus, do něhož spadá Oslo, řídí tlumočnický servis 13 koordinátorů. Pracuje zde 72 tlumočníků znakového jazyka na plný i částečný úvazek, plus dalších 25 na živnostenský list. Za rok obslouží 25 až 30 tisíc požadavků na tlumočení, z nichž většina je pro univerzity v Oslu. Pro srovnání, jen na Masarykově univerzitě je ročně zajištěno cca 1700 požadavků na tlumočení.

(Ze článku A. Zvonka pro časopis Gong)